Mezony
Mezony jsou složené částice, které obsahují vždy jeden kvark a jeden antikvark. Výsledný mezon však musí být barevně neutrální částicí. Podle vzájemné orientace spinů (směrů rotace spirálových strun) kvarku a antikvarků, z nichž je daný mezon složen, existují mezony skalární, v nichž je spin (směr rotace) kvarku a antikvarku orientován opačně, takže jejich výsledný spin je nulový a mezony vektorové, v nichž spiny (směr rotace) mají stejný směr a jsou tedy celočíselné. Antičásticemi mezonů jsou částice, v nichž je původní kvark zaměněn odpovídajícím antikvarkem a původní antikvarků nahrazen kvarkem. Nelze proto hovořit o antihmotě.
Dvoučlenné skupinky levotočivých kvarků a pravotočivých antikvarků nazvané mezony zůstávají stabilní velice krátce s dobou rozpadu pod 10-8 sec. Příčina rozpadu je stejná jako u samostatných kvarků. Vázaný elektrický náboj (elektron) se statisticky po určitém počtu kmitů dostane do tak nesymetrického postavení, že přeskočí na sousední kvark nebo antikvark a v tom okamžiku je celá soustava kvarku a antikvarku tak nestabilní, že se sama rozpadne, respektive přemění na jiný kvark a antikvark. Mezony jsou proto přechodnými stavy hmoty, ke kterým dochází při přeměnách hmotných částic. Přehled mezonů viz v příloze č.2.