Slabá jaderná interakce
S rozpínáním vesmíru klesala energie a teplota UVE kvant. V čase 10-35 sekundy tedy v kvantovém čase 8 se při teplotě 1027 K začala z kvant základu gravitace odštěpovat pravo- a levotočivá kvanta s energií 1014 GeV, která se přichytávala k věnečkům kvant základu gravitace. To byly struny nejenergetičtějších bosonů zvané Higgsovy bosony.
Higgsův boson je s klidovou energií 126 GeV/c2 nejenergetičtější z bosonů. Je tvořen věnečkem levotočivého energetického kvanta slabé jaderné interakce, který je navázán na věneček energetického kvanta základu gravitace. Higgsovy bosony vznikly jako první z bosonů a v nich se poprvé významně uplatnila gravitace vznikající hmoty. Higgsovy bosony ovlivnily gravitační a následně i další vlastnosti hmoty. Pravděpodobně existují dva odlišné Higgsovy bosony, protože na nejvyšší energetické hladině existují 2 odlišné kvarky top a bottom a je předpoklad, že rozdíly ve vnější struktuře kvarků (směr točivosti) odpovídají rozdílům v jejich vnitřní struktuře.
Při dalším rozpínání a ochlazování vesmíru se Higgsovy bosony přeměnily na středně energetické bosony W+, W-, Zo a na tau neutrina a antineutrina, která vyrovnávala momenty hybnosti rozpínajících se strun. Původní bosony W+ a W- a Zo byly energetickými strunami (jinak řečeno intermediálními částicemi) středně energetických kvarků charm a strange. Boson W+ je pravotočivá struna rotující spirálovitě v oblasti věnečku s klidovou energií 80,4 GeV/c2. Boson W- je levotočivá struna rotující spirálovitě v oblasti věnečku s klidovou energií 80,4 GeV/c2. Boson Zo s klidovou energií 91,2 GeV/c2 má nulový spin. Je přechodovým stavem bosonů W+- a kvarků, který umožňuje oddělení nebo přidání energie a vyrovnávání točivého momentu formou neutrin a antineutrin. Tyto bosony mají rozměr 10-18 metru. Ve vzdálenosti 10-15 metru jsou již velmi slabé. Jejich síla, spočívající ve vzájemném protínání drah těchto strun stačí na udržení gluonů silné jaderné interakce.
Každý z těchto bosonů W se vyskytuje v několika variantách. Všechny bosony W ve velmi krátké době 10-25 sekundy oběhnou jednu spirálu ve hmotné částici a jsou připravené interagovat s další strunou jaderné interakce (dalším bosonem). Žádný z nich nemůže existovat samostatně, protože jsou stabilní pouze jako vázané ve hmotných částicích. Vysvětlení viz.později. Mají symetrickou vlnovou funkci a celočíselný spin. Mohou sdílet stejné kvantové stavy.
Bosony slabé jaderné interakce také vytvářejí své indukované fotony. Tyto fotony jsou málo energetické a mají spirálovou dráhu a veliký dosah. Jsou to neutrina. V první fázi vývoje vesmíru při vzniku slabé jaderné interakce vznikala nejenergičtější tauonová neutrina, při dalším rozpínání vesmíru vznikala mionová neutrina a při stabilizaci elektromagnetismu elektronová neutrina.
Ještě jedna maličkost. Při výzkumu hmoty byly nejprve objeveny na jaderných vzdálenostech 10-15 metru gluony silné jaderné interakce, jejichž vazebná síla je v této vzdálenosti mnohem větší než síla strun bosonů W +- slabé jaderné interakce. Proto vazebná interakce gluonů byly nazvána silná jaderná interakce a vazebná interakce bosonů W byla nazvána slabou jadernou interakcí. Na vzdálenostech kolem 10-18 metru je však o několik řádů silnější vazebná síla strun bosonů W. Názvy však zůstaly zachovány.