Tvar vesmíru
Rozhodujícím faktorem pro vznik vesmíru v současné podobě je otáčení prvotně vzniklého klubíčka energie, které se postupně přeměnilo ve hmotný vesmír. S rotacemi je spojen i tvar vesmíru. V počátku vesmíru převážilo odpuzování stejně se otáčejících energetických strun. Počáteční energetické klubíčko vesmíru se již od počátku otáčelo obvodovou rychlostí blízkou rychlosti světla. To mělo za následek jeho zplošťování do tvaru disku. Zploštění disku je závislé na rychlosti otáčení. U sluneční soustavy můžeme vzhledem k rychlosti jejich otáčení odhadovat zploštění jejich hmotné části v poměru 1 : 10. U galaxie můžeme vzhledem k rychlosti jejího otáčení odhadovat zploštění její hmotné části v poměru 1 : 100. Rychlost pohybu vnějších hmotných vrstev při otáčení vesmíru přesahuje polovinu rychlosti světla. Zploštění hmotné části vesmírného disku v tomto případě pravděpodobně přesahuje poměr 1 : 1000. Úhlová rychlost otáčení vesmíru po počátečním inflačním rozpětí zůstává vlivem lineárního růstu jednotek prostoru a času stejná. I obvodová rychost otáčení vesmíru zůstává formálně stále stejná, třebaže v našich konstantních jednotkách prostoru a času zdánlivě roste.
Tento disk se současně stal jakýmsi dynamem s energetickými strunami o různých vlnových délkách, které od počátku funguje podobně jako elektrická cívka. Značná část jeho energie se vyzařuje jako oboustranné výtrysky nejenergetičtějšího záření v ose jeho otáčení podobně jako výtrysky vodotrysku. Tvoří tak deštníky tryskající energie, ve kterých nejenergičtější struny jsou nejvýše neboť se nejméně ohýbají a méněenergetické struny tvoří nižší patra těchto deštníků. Společně vytvářejí obrovské bubliny velice energetického záření gama kolem osy otáčení vesmíru. Podobně fungují černé díry v centrech galaxií i samostatné. To byl a stále ještě je mechanismus homogenizace energie od počátku vesmíru. Zde je vhodné si uvědomit, že hmota se ve vesmíru rozpíná pomaleji než záření a kvanta takto vyzařované energie mají dostatek času ji dostihnout. Nejméně energetická kvanta ji dostihnou nejdříve a nejenergičtější nejpozději. Proto nás ještě dlouho budou dostihovat velmi vysoce energetická kvanta záření z úvodních fází vývoje vesmíru. K homogenizaci energie v jednotlivých slupkách vesmíru přispívá i průběžné pohlcování a vyzařování pohlcovaného záření hmotnými částicemi.
Energie rotací mají mimořádný vliv například i na vznik planet a měsíců. Hvězda vznikající z rotujícího prachoplynového oblaku odhodí část hmoty tím způsobem, že v odhazované hmotě, ze které vznikají planety, zůstane asi 90 % rotačního momentu původního prachoplynového oblaku a na hvězdě zůstane jen necelých 10 % rotačního momentu. Obdobný mechanismus působí při vzniku planety, která při rotaci odvrhuje materiál pro vznik jejích měsíců. Vznik hvězdných soustav a ve vyšším stupni vznik planet a měsíců je tedy z důvodu rotace již vznikajícího vesmíru nevyhnutelný. Podobně je ze stejného důvodu nevyhnutelný vznik kvarků a atomů.